Sebeobrana, iaido, jodo |
Stručně o Iaidó a Jódó. ________________________________
Iaidó a Džodó se řadí do velké skupiny tradičních japonských bojových umění. Historie obou se odvíjí v časovém horizontu několik set let zpátky do minulosti (někde okolo 15. a 16. století).
Iaidó – lze přeložit jako cestu meče. Používání tohoto umění vznikalo společně s kendó a mělo velmi úzkou vazbu. Iaidó jako disciplína je reakcí na nečekaný útok, kdy bylo zapotřebí protivníka likvidovat jedním sekem. Odpovídající způsob použití techniky se vždy užíval v konkrétní situaci v závislosti na způsobu vedení útoku a jeho atributů (např. – směr odkud byl útok veden, počtu protivníků, způsobu vedení útoku atd.). Velmi zjednodušeně lze Iaidó brát jako řešení situace, kdy je meč v pochvě a dochází k potřebě řešit adekvátně ohrožení jednou nebo více osobami . K tomu slouží mimo jiné převážně souborné cvičení – tzv. kata.
Džódó (nebo také jódó) znamená cestu hole. Džódó zahrnuje nácvik technik a pohybů bez partnera a cvičení technik s partnerem. Stejně jako v Iaidó se k nácviku používají kata (souborná cvičení) s tím rozdílem, že při cvičení Džódó se kata provádí ve dvojicích. Jeden z bojovníků je ozbrojen cvičným dřevěným mečem (Boken) a druhý používá hůl z tvrdého dřeva (džó). Rozměry hole jsou standardní – délka 128 cm a průměr tyče je 2,6 cm. Výhodou hole je, že lze použít velmi variabilně.
V České republice sdružuje oddíly, které se věnují cvičení Iaidó, Džódó, Naginatadó Česká federace Kendó.
|
Založeno na Joomla!. Designed by: Joomla Template, php hosting. Valid XHTML and CSS.